Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření je typická technika kvantitativního výzkumu veřejného mínění. Zvoleny byly celkem tři metody vyplnění dotazníků.

  1. Přímé osobní dotazování (face-to-face) za pomoci PAPI techniky (Paper and Pen Interview): obecná veřejnost K dispozici měl tým tazatelů předpřipravené a vytisknuté dotazníky s 6 otázkami zaměřující se na subjektivní pohled jednotlivce na Hlavní třídu v Porubě. K oslovování veřejnosti docházelo v různých časových horizontech, na několika, předem vytipovaných místech v okolí Hlavní třídy. Celé šetření probíhalo v průběhu několika týdnů a během jednotlivých šetření bylo vždy vyplněno určité množství dotazníků. Pro zvýšení věrohodnosti tazatelů a minimalizování automatického odmítnutí kolemjdoucími bylo vytipované místo dotazování opatřeno židličkami s logem a tazatelé byli oděni do jednotných triček s logem. Tazatelé následně přímo oslovovali kolemjdoucí s nabídkou vyplnění dotazníku a v případě zájmu, krátkého představení projektu jim nabídli možnosti dalšího zapojení (e-mailová adresa).
  2. Přímé osobní dotazování (face-to-face) za pomoci PAPI techniky (Paper and Pen Interview): rozhovor se stakeholdery K dispozici měl tým tazatelů předpřipravené a vytisknuté dotazníky s 6 otázkami zaměřující se na subjektivní pohled jednotlivce na Hlavní třídu v Porubě. K rozhovorům a vyplnění dotazníků se stakeholdery na Hlavní třídě docházelo na základě předchozího e-mailového či telefonického sjednání osobní schůzky. Na schůzku se poté dostavil jeden tazatel a provedl rozhovor, během kterého byl vyplněn dotazník. Součástí vyplnění se souhlasem a vědomím dotazovaného byla provedena zvuková nahrávka rozhovoru.
  3. Nepřímé písemné dotazování Tato varianta byla provedena vložením dotazníkových archů do vytipovaných schránek ve vchodech na Hlavní třídě. Dotazovaní tedy měli volnou ruku i časově neomezený prostor k vyplnění archů. Následně tyto dotazníky odevzdali v předem určených známých podnicích na Hlavní třídě (kavárna, samoobsluha, prodejna zdravých potravin atd). Cílová skupina Široká veřejnost. Bližší specifikace cílové skupiny, popřípadě změna profilu skupiny tazatelů je možná pomocí změny lokality a času, během kterého k oslovování veřejnosti dochází.

Kroky realizace

  1. Příprava dotazníkového šetření – stanovení problémů, definice cílů a určení časového harmonogramu
  2. Stanovení výběrového souboru
  3. Výběr způsobu sběru dat (přímé/nepřímé dotazování, písemně/elektronicky, …)
  4. Návrh, tvorba a grafické zpracování dotazníků

Co je pro realizaci potřeba zajistit

Dotazníky, jednotné oblečení (trička) a zázemí pro tazatele v podobě stánku, židliček atp. V případě oslovení stakeholderů telefonický/emailový/osobní kontakt.

 

Cílová skupina

Široká veřejnost. Bližší specifikace cílové skupiny, popřípadě změna profilu skupiny tazatelů je možná pomocí změny lokality a času, během kterého k oslovování veřejnosti dochází.

Kroky realizace

  1. Příprava dotazníkového šetření – stanovení problémů, definice cílů a určení časového harmonogramu
  2. Stanovení výběrového souboru
  3. Výběr způsobu sběru dat (přímé/nepřímé dotazování, písemně/elektronicky, …)
  4. Návrh, tvorba a grafické zpracování dotazníků

Co je pro realizaci potřeba zajistit

Dotazníky, jednotné oblečení (trička) a zázemí pro tazatele v podobě stánku, židliček atp. V případě oslovení stakeholderů telefonický/emailový/osobní kontakt.

Možné návazné metody

Je možné využít v  podstatě všechny další participativní metody, např.: charette, fokusní skupiny, prezentace, soutěže, talking walls, photovoice, scénáře budoucnosti, reminiscence …

Rozšiřující tipy a doporučení

Je potřeba dobře zvážit délku dotazníků a formulaci otázek. Dotazník by neměl být pro dotazované časově náročný, jinak hrozí, že jej odmítnou vyplnit. Otázky by měly být srozumitelné a pokládané nejlépe za asistované administrace, kdy tazatelé mohou otázku vysvětlit a povzbudit dotazované k jejímu zodpovězení. V případě dotazování stakeholderů je vhodné navštívit je v místě pracoviště a zaslat jim dotazník předem, ať ví, co od výzkumu mohou očekávat a mají prostor pro promyšlení odpovědí – sami si tak mohou zvážit, zda jsou vhodnou osobou pro vyplnění dotazníku a mohou si utvořit představu o tom, co je od nich v rámci výzkumu očekáváno (což může snížit jejich nejistotu ve vztahu k výzkumu).

Výhody a nevýhody použití

Výhody Nevýhody
Spolehlivé šetření, reprezentativnost vzorku
s maximální autenticitou, pravdivostní hodnotou
Přímé dotazování: Tazatel je schopen ovlivnit zájem o vyplnění, stejně jako autenticitu výpovědní hodnoty
Přímé dotazování: Struktura dotazovaných je vybírána dopředu, návratnost vyplněných dotazníků je 100% Přímé dotazování: Tazatel musí být schopný řečník
Přímé dotazování: Pružné, umožňuje doplnit vypozorované reakce, doplňující odpovědi mimo oficiální dotazník Přímé dotazování: Obava ze ztráty anonymity může vést ke snížení autenticity odpovědí
Přímé dotazování: Přibližuje se kvalitativním metodám šetření, umožňuje zamyšlení se a vyjádření se
Nepřímé dotazování: Volnost dotazovaných časová i prostorová Nepřímé dotazování: V případě delších či náročných otázek je zvýšené riziko nevyplnění dotazníku
Nepřímé dotazování: Vyloučení subjektivního vlivu tazatele na odpověď Nepřímé dotazování: Je vhodné použít motivaci k odevzdání vyplněného dotazníku
Nepřímé dotazování: Pocit soukromého vyplnění dotazníku může navýšit upřímnost a autenticitu vyjádřeného názoru