Photovoice

Photovoice je vizuální participativní metodou, která probíhá za využití fotoaparátů či kamer k dokumentování reality odehrávající se v komunitě či lokalitě. Metoda umožňuje zaznamenat a diskutovat situace a procesy, které jsou výzkumníkům často skryté (PhotoVoice, 2019).
Photovoice může být také chápána jako metoda explorativní a edukativní, která se využívá k fotografickému storytellingu, komunikaci, ale také advokacii. Fotografie se tak stává individuálním lidským narativem (vyprávěním), který slouží jako nástroj sdílení zkušeností. V kontextu uvedeného může být cíl photovoice definován jako učení se z lidské zkušenosti obsažené ve fotografii (PhotoVoice, 2019).
Výhodou využití právě fotografie je, že překračuje možné kulturní a jazykové bariéry a dává možnost zapojení se všem, bez ohledu na schopnosti. Fotografie může popisovat realitu, komunikovat perspektivy a zvyšovat povědomí o sociálních tématech, ale i tématech prostoru. Je to právě fotografie, která umožňuje rychlé zachycení zkušenosti (PhotoVoice, 2019).

Cílová skupina

V souladu s výše uvedeným není využití metody photovoice spojeno s konkrétní cílovou skupinou. Metoda photovoice byla prezentována prostřednictvím webových stránek projektu a sociální sítě Facebook. Cílovým příjemcem tedy mohl být kdokoliv, kdo webové stránky projektu navštívil či zhlédl odkaz na Facebooku a je nějakým způsobem spojen s Hlavní třídou v Ostravě-Porubě. Do jisté míry mohla být užita metoda sněhové koule neboli nabalování. Základním východiskem této metody je získání kontaktu s první vlnou účastníků, což se může dít prostřednictvím výběru přes instituci nebo předchozího osobního kontaktu samotného výzkumníka (Miovský, 2006). V našem případě se jednalo o kombinaci záměrného a příležitostného výběru, tedy konkrétně o sdílení odkazu přes Facebook, prostřednictvím něhož dochází k získávání potencionálních účastníků.

Kroky realizace

  1. Volba způsobu realizace metody (skrze webové stránky projektu a Facebook)
  2. Specifikace tématu (otázek), které je odvislé (jsou odvislé) od cílové skupiny a způsobu realizace metody
  3. Pravidelná aktualizace stránky a přidávání nových obsahů
  4. Analýza dat získaných pomocí photovoice
  5. Informování o výstupech (fotografiích) a jak bude s výstupy nakládáno (přes webové stránky projektu, případně e-mailové kontakty účastníků)

Principy realizace

  • Zprostředkování možnosti účasti pro všechny
  • Antiopresivní přístup v obdržených komentářích; tj. přístup, kdy nedochází k cílenému útlaku žádné ze skupin
  • Sdílení výsledků metody (a její propagace)
  • Dobrovolnost účasti
  • Informování o dalším zacházení s výsledky

Co je pro realizaci potřeba zajistit

Zkušeného webaře/zkušenou webařku
PC techniku

Možné návazné metody

Využití získaných fotografií může být rozličné – např. jako podnětový materiál pro další diskuzi, ať už se jedná o individuální, skupinové nebo ohniskové rozhovory nebo materiál pro (interaktivní) výstavu (PhotoVoice, 2019). Photovoice se dá vhodně kombinovat s dalšími participativními metodami jako např.:

  • Videovoice
  • Komunitní procházka
  • Rozhovor
  • Fokusní skupina
  • World café
  • Interaktivní výstava

Rozšiřující tipy a doporučení

Metodu photovoice lze zaměřit na konkrétní cílovou skupinu, což předpokládá specifikaci tématu (otázek) vztahující se právě k dané cílové skupině a specifikaci způsobu realizace (např. oslovení konkrétních zařízení, institucí e-mailem, letákem apod.).
Výstupy jedné cílové skupiny se dají využít pro jinou cílovou skupinu s možností realizace dalších participativních technik.

Příklady dobré praxe

PhotoVoice. (nedatováno). Dostupné z: https://photovoice.org/

Výhody a nevýhody použití

Výhody Nevýhody
Jednoduchá a rychlá realizace Nechuť zapojit se – nedostatek výstupů
Možnost opakování Nutná kontrola výstupu z hlediska relevance
Možnost zapojení všech cílových skupin Digitální exkluze(8)
Využití výstupů pro další participativní techniky Jednostranná komunikace zapojených a obtížnost kombinace zisku zpětné vazby a zachování anonymity participantů

 

8 Vondrová (2015) uvádí, že digitální exkluze je specifickou formou sociální exkluze, kdy lidé nemají schopnosti, dovednosti a materiální zdroje, které jsou potřebné pro efektivní přístup a využívání technologií v každodenním životě.