Situační analýza

Situační analýza se zaměřuje na hloubkovou analýzu situace. Situací rozumíme množinu všech prvků, které utvářejí zkoumaný fenomén svým působením a které lze podložit empirickými daty. Clarke et al. (2018) uvádí, že „podmínky situace jsou v situaci“, čímž upozorňuje na neoddělitelnost jevu a jeho kontextu v jejich dynamické interakci. Situační analýza představuje komplexní metodu analýzy situace z různých zdrojů dat. V rámci realizovaného výzkumu byla využita jako určitá rozšiřující technika analýzy rozhovorů relevantních komunikačních partnerů. V našem případě byla výzkumná otázka situační analýzy položena následovně: Co je to Hlavní třída v Ostravě-Porubě a co pro vás znamená?

Vyjma „klasických“ postupů zakotvené teorie(6) využívá situační analýza tří nástrojů, jedná se o: situační mapy, mapy sociálních světů a arén a poziční mapy. Každý z těchto nástrojů přitom představuje odlišný způsob kódování a reprezentace získaných dat a jejich vzájemných vztahů. Situační mapy slouží k zachycení všech (stěžejních) elementů přítomných ve zkoumané situaci (bez rozdílu, o jaký typ elementu se jedná) za účelem zachycení komplexnosti a dynamičnosti dané situace. Mapy sociálních světů a arén umožňují porozumění situaci na mezoúrovni, prostřednictvím určení jejich klíčových aktérů a arén (diskursivní prostory, v nichž dochází k vyjednávání významů). Posledním nástrojem jsou poziční mapy, jež umožňují nahlížet na různorodost významových pozic (ne)zastávaných aktéry v dané situaci na významových osách identifikovaných ve zkoumané situaci (Clarke et al., 2018).

Příklad poziční mapy:

Příklad neuspořádané mapy:

Příklad možného grafického znázornění uspořádané situační mapy:

 

V rámci výzkumu byly využity konkrétně (uspořádané i neuspořádané) situační mapy pro celkové ukotvení tématu výzkumu a poziční mapy v rámci tvorby dat o fungování reflexe po jednání a (ne)reflexivní rekonstrukce emocí v sociální práci.

V rámci využitých polostrukturovaných rozhovorů byly před samotným interview připraveny okruhy otázek (asociace spojené s místem, význam místa, pocity a myšlenky ve vztahu k místu, trávení času v místě, co se na daném místě líbí/nelíbí, vnímané prostorové hranice místa), které byly následně komunikačním partnerům pokládány. Na takto připravené „jádro“ interview se posléze dále nabalovaly další otázky (viz také Silverman, 2013). V rámci stanoveného předmětu výzkumu se ukázala jako (jednoznačná) výhoda možnost kombinovat volnou a strukturovanou komunikační výměnu mezi informantem a výzkumníkem a „vytěžit současně maximum jejich výhod“ v oblasti motivace informanta, ale i tvorby dat (podobně viz Miovský, 2006)

Cílová skupina

Pro výběr informantů jsme využili záměrný výběr, což je výběr komunikačních partnerů pomocí postupu, kdy (záměrně) vyhledáváme účastníky dle „určitých vlastností“; kritérií (viz např. Miovský, 2006; Rubin, Babbie, 2011). Využitým kritériem výběru bylo doporučení komunikačního partnera aplikačními garanty projektu. Druhým kritériem výběru byla dobrovolnost zapojení se do výzkumu. Výzkumu se zúčastnilo 32 komunikačních partnerů.

Kroky realizace

  1. Tvorba výzkumné otázky
  2. Oslovení aplikačních garantů s prosbou o doporučení relevantních komunikačních partnerů
  3. Výběr oslovených komunikačních partnerů ze seznamu. (Lze využít úplný výběr nebo výběrový soubor redukovat znáhodněním např. vybráním každého pátého informanta, losováním atd.)
  4. Oslovení komunikačních partnerů s prosbou o realizaci rozhovoru
  5. Realizace rozhovoru a jeho nahrání
  6. Přepis dat z nahrávek rozhovoru
  7. Analýza dat pomocí situační analýzy

Základní principy realizace

− Metoda je založená na přesvědčení, že sociální realita je sociálně konstruovaná

− Metoda je založená na dobrovolnosti účastníků

− Při realizaci metody je nezbytné zachovávat mlčenlivost a anonymitu získaných dat

− Zapojení komunikační partneři musí být informováni o tom, jak bude s daty dále nakládáno

− Tazatel by měl být zejména posluchačem a podněcovatelem ve vztahu k dotazovanému, neměl by ho ovlivňovat svými názory

− Metoda vyžaduje znalosti kvalitativního výzkumu, zejména pak analýzy dat v kvalitativním výzkumu

Co je pro realizaci potřeba zajistit

− Diktafon

− PC techniku pro tvorbu výstupů

− Klidné prostředí pro realizaci rozhovoru

Možné návazné metody

− Validizační (ověřovací) veřejné představení výsledků zapojeným komunikačním partnerům a nebo stakeholderům a široké veřejnosti (na základě sdílené pozvánky)

− World café (nad mapou)

Výhody a nevýhody použití

Výhody Nevýhody
Relativně rychlý sběr dat Nároky kladené na vyhodnocení dat (znalost metod vyhodnocení dat v kvalitativním výzkumu)
Zisk hloubkového vhledu do tématu Data nelze generalizovat, slouží spíše jako vhled do perspektivy komunikačních partnerů
Přirozená technika sběru dat (rozhovor)
Data lze využít jako hloubkový podklad pro další participativní techniky

 

Rozšiřující tipy a doporučení

Poziční mapy lze využít i jako grafickou techniku dotazování např. při veřejném projednání.

Čím více komunikační partnery rozpovídáte, tím více dat budete mít pro následující analýzu.

Příklady dobré praxe

Stránky o situační analýze s  rozšiřujícími návody a vzory jednotlivých analýz a map: SAGE Publications. (nedatováno). Dostupné z: https://study.sagepub.com/clarke2

6 Mezi „klasické“ postupy zakotvené teorie patří: otevřené kódování (tvorba analytických držátek, kódů); záměrné kódování (hledání podobností, výběr „nejužitečnějších“ kódů,; „porovnání dat s kódy a kódů s daty“ a propracování kódů); axiální kódování (tvorba koherentního celku, kategorií, které ukazují na vztahy mezi jednotlivými kódy); a teoretická fáze (tvorba teorie, která nám odpoví na výzkumnou otázku) (Charmaz, 2003).