Třídění a stručné představení využitých technik

Technika

Fáze projektu
Zařazení

Popis

Cílová skupina

Desk research

Extenzivní
Explorativní

Desk research nebo také „výzkum od stolu“ znamená identifikaci, analýzu a zpracování již existujících, čili sekundárních odborných zdrojů. Patří k  výzkumným technikám, ve kterých je potřeba efektivně zpracovat větší množství textů za kratší časový úsek. V rámci projektu byla technika využita při mapování sociálně-dějinných, sociálně-demokratických, sociálně-politických a architektonických aspektů lokality se snahou porozumět těmto kontextům. K syntéze byla využita analýza zdrojů vyhledaných dle klíčových slov relevantních k tématům. Relevantní dokumenty a texty vztažené k lokalitě

Sebeevaluace

Evaluační
Explorativní

Sebeevaluace jsou cenným zdrojem dat reflexivní povahy. V rámci projektu byla realizována sebe-evaluace stavu participativního plánování v městském prostoru v dané lokalitě pomocí sebe-evaluačního dotazníku pro aplikační garanty projektu (n=4). Otázky v sebeevaluačním dotazníku byly zaměřeny na dosud využívané participativní techniky; cíle, k nimž jsou participativní techniky využívány; cílovou skupinu; časovou náročnost techniky; výsledek; další využívání výsledků a reflexivní hodnocení výhod a nevýhod konkrétních technik. Data byla vyhodnocena pomocí tematické analýzy[2] a deskriptivních statistických metod. Aplikační garanti projektu: Magistrát města Ostravy, Městský obvod Poruba, Moravskoslezský kraj Stakeholder: Agentura pro sociální začleňování

Fokusní skupina

Extenzivní
Explorativní/
Kolaborativní

Fokusní skupiny jsou výzkumnou technikou zaměřenou na hloubkovou diskuzi tématu či témat, kdy je cílem získat od účastníků informace. Data jsou sbírána ve skupinové  diskuzi vedené moderátorem. Diskuze se týká  jednoho klíčového tématu. Počet účastníků je spíše v jednotkách, aby diskuze mohla probíhat plynule a všichni měli příležitost se zapojit. Naší fokusní skupiny se zúčastnilo 14 osob z řad aplikačních garantů projektu a fokusní skupina byla zaměřena na participativní tvorbu designu projektu a jeho konkrétních výstupů. Konkrétním výstupem byl tematicky tříděný zápis z fokusní skupiny. Aplikační garanti projektu: Magistrát města Ostravy, Městský obvod Poruba, Moravskoslezský kraj a zástupci spolupracujících organizací

Situační analýza

Extenzivní
Explorativní

V realizovaném výzkumu byla situační analýza využita jako určitá rozšiřující technika analýzy rozhovorů relevantních komunikačních partnerů. V rámci využitých polostrukturovaných rozhovorů[3] byly před samotným interview připraveny okruhy otázek (asociace spojené s místem, význam místa, pocity a myšlenky ve vztahu k místu, trávení času v místě, co se na daném místě líbí/nelíbí, vnímané prostorové hranice místa), které byly následně komunikačním partnerům pokládány. Na takto připravené „jádro“ interview se posléze dále nabalovaly další otázky. Vzniklé situační mapy sloužily k zachycení všech (stěžejních) elementů přítomných ve zkoumané situaci (bez rozdílu, o jaký typ elementu se jedná) za účelem zachycení komplexnosti a dynamičnosti dané situace. V našem případě byla výzkumná otázka situační analýzy položena následovně: Co je to Hlavní třída v Porubě a co pro vás znamená?[4] Výzkumu se zúčastnilo 32 informantů na základě doporučení aplikačních garantů. Stakeholdeři

Dotazníkové
šetření

Extenzivní
Explorativní

Dotazníkové šetření nám umožnilo získat data od 199 osob. Metoda probíhala ve třech variacích: 1: pomocí přímého dotazování v lokalitě, 2: pomocí dotazování tzv. stakeholderů (na doporučení aplikačními garanty) a 3: pomocí nepřímého písemného dotazování (distribuce dotazníků do schránek osob bydlících v lokalitě, sběrná místa dotazníků s možností vyplnění dotazníku na místě v prostoru Hlavní třídy). Data byla analyzována pomocí deskriptivních statistických metod. Osoby žijící v dané lokalitě

Panely
zapojených
expertů/
stakeholderů

Reflexivn
Kolaborativní

Uživatelské panely jsou specializované skupiny složené z lidí, kteří budou využívat výsledky projektu. Všichni zúčastnění mohou sdílet informace a přispívat k diskuzi; koncensu (souhlasu) zapojených aktérů je obvykle dosaženo prostřednictvím hlasování. Panel zapojených expertů byl realizován třikrát, poprvé nad výsledky sebeevaluace stakeholderů, podruhé nad výsledky dotazníkového šetření a situační analýzy a potřetí jako diskuze k Případové studii. V  rámci interaktivního zapojení účastníků byly využity poziční mapy, kde měli účastníci možnost svůj názor na dané téma umístit na konkrétním místě (souřadnici) ve čtyřech významových kvadrantech vytvářených osami x a y. Při online setkání bylo využito také nástroje Mural, v němž účastníci zapisovali svá očekávání od výstupů projektu a následně hlasovali o jejich prioritizaci. Takto realizované panely zapojených expertů a stakeholderů sloužily k validizaci a rozšíření poznatků. Měly ovšem také roli informativní. Akcí se zúčastnilo 55 osob. Aplikační garanti projektu: Magistrát města Ostravy, Městský obvod Poruba, Moravskoslezský kraj Stakeholdeři, spolupracující organizace a občané zapojení do situační analýzy a dotazníkového šetření

World Café nad mapou

Intenzivní
Kolaborativní

World Café umožňuje středním a větším skupinám (přibližně 20 až 60 účastníků) sdílet zkušenosti, názory a hledat odpovědi na otázky, které jsou předem definovány. Probíhá jako facilitovaná diskuze menších skupin a následné společné sdílení výsledků ve velké skupině. Metoda proběhla formou kombinace této metody a setkání nad mapou. Účastníci tedy diskutovali ve skupinách nad mapou zájmového území. Setkání nad mapou přitom slouží ke zhodnocení současného stavu (prostředí a témat) a budoucích představ občanů ve vztahu k lokalitě. Umožňuje lépe propojit komentáře s konkrétními místy v lokalitě. Metoda World Café nad mapou navazovala v projektu na předchozí dílčí výsledky průzkumu na téma: Co pro Vás znamená Hlavní třída v Porubě? Dílčí výstupy sloužily jako podklad pro vytvoření témat, kterým se věnovaly skupinové diskuze. Témata byla stanovena následovně: lidé a jejich aktivity; prostory, prostředí a jejich stav, užívání a potenciál; symbolické významy a místa; nepříjemnosti a problémy; a výzvy a možnosti, příležitosti. Účastnilo se celkem 27 osob. Stakeholdeři, aplikační garanti a spolupracující organizace

Reminiscenční scénáře
budoucnosti

Intenzivní
Kolaborativní

Metoda scénářů budoucnosti je založena na tvorbě možných představ budoucnosti (na základě specifických hybných sil či trendů) ve vztahu k dané tematice, které mohou sloužit jako inspirace ke strategickému plánování. Přidání prvků reminiscence nám umožnilo využívat při tvorbě scénářů budoucnosti vzpomínek seniorů z dané lokality. Metoda probíhala pomocí opakovaného kontaktu se třemi pamětnicemi prostoru Hlavní třídy za využití dobových fotografií (podpora reminiscence), který byl zaměřen na vzpomínky, aktuální stav a budoucí scénáře vývoje prostoru Hlavní třídy. K zajištění dat byla využita metoda orální historie zaměřená na sběr ústních svědectví osob. Data byla doslovně přepsána a dále analyzována pomocí tematické analýzy. Senioři z lokality

Photo voice

Extenzivní
Explorativní

Photovoice je vizuální metodou, která probíhá za využití fotoaparátů či kamer k dokumentování reality odehrávající se v komunitě či lokalitě. Metoda umožňuje zaznamenat a  diskutovat situace a procesy, které jsou výzkumníkům často skryté. Metoda photovoice byla prezentována prostřednictvím webových stránek projektu a sociální sítě Facebook. Cílovým příjemcem tedy mohl být kdokoliv, kdo webové stránky projektu navštívil či zhlédl odkaz na Facebooku a je nějakým způsobem spojen s Hlavní třídou v Ostravě-Porubě. Do jisté míry mohla být užita metoda sněhové koule neboli nabalování. Zapojení občané mohli formou webové stránky vložit fotografii místa, kde se cítí dobře nebo tam rádi tráví čas; anebo místa, které je pro ně naopak spojeno s nějakými nepříjemnými pocity, problémy či překážkami. Dále byli všichni požádáni o pojmenování fotografie a byla jim poskytnuta možnost vysvětlit, proč vyfotili právě danou fotografii. Nakonec byli zapojení občané požádáni, ať vysvětlí svůj vztah k  lokalitě (např. osoby projíždějící, bydlící, vlastnící byt, trávící v lokalitě svůj volný čas, rodiny s dětmi apod.). V rámci realizace metody photovoice jsme získali jedenáct pozitivních a čtrnáct negativních komentářů k vymezenému prostoru, které byly dále tematicky analyzovány. Lidé žijící nebo využívající danou lokalitu

Charette

Intenzivní
Kolaborativní

Cílem metody je prohloubit poznání o potřebách v konkrétním místě a formulovat závěry, na kterých je ve skupině shoda, případně odhalit témata, která v diskuzi vycházejí jako kontroverzní. Cílovou skupinou jsou osoby se vztahem k místu, jeho podrobnou znalostí a zájmem vyjádřit názor. V našem případě se jednalo o moderovanou diskuzi 15 osob (specialistů, zastupitelů, 4 dalších osob). V rámci využití metody proběhla cyklická diskuze ve skupině na dané téma (středový pás Hlavní třídy), která byla provedena ve dvou kolech. Po každém kole se ověřovaly závěry, ke kterým došla skupina s ostatními účastníky, kteří řešili jiné téma ve stejné řešené oblasti (zeleň, aktivity a funkce, provoz a organizace činností). Experti z oblasti architektu

Urbánní hra

Intenzivní
Explorativní/Edukativní/
Kolaborativní

Urbánní hra je metoda, která účastníkům přináší možnost vstoupit do jiné role a vyzkoušet si jiné vnímání řešeného místa. Prostřednictvím hry se stanou hypotetickou osobou se vztahem k řešenému místu a mají za úkol zformulovat její priority. „Co by takový člověk od místa chtěl, jaká očekávání by měl, na čem by mu nejvíce záleželo.“ Prezentované podněty všech různých rolí jsou podrobeny diskuzi a hlasování, ve kterém všichni určují své prio – rity. Postupně dochází k omezování výběru a hledání společných priorit. Výsledkem hry je jak řada jednotlivých podnětů, které projdou různou diskuzí, tak jejich prioritizace napříč účastníky. Vedlejším, ale neméně důležitým efektem, je edukace účastníků. Hráči mají možnost vidět místo jinýma očima a pochopit, že očekávání mohou být různá a je nutné hledat racionální průnik. On – line podoby hry se zúčastnilo 31 hráčů. Lidé žijící nebo využívající danou lokalitu

Talking walls

Extenzivní/Intenzivní
Explorativní

Talking walls, neboli “mluvící zdi” jsou téměř uměleckým nástrojem, jak získat informace od široké veřejnosti či blíže specifikované skupiny, která je určena lokálním umístěním dané zdi. Jednou z možností je zeď ve formě “čistého plátna”, kdy jediným určeným směrem je téma (nadpis). Variantou je poté spolupráce mezi autory zdi a veřejností, kdy autor předestírá otázky, či poloviční informace a očekává jejich doplnění kolemjdoucími. Každý se poté může vyjádřit a přidat svůj komentář textově či graficky k danému tématu. Studenti v dané lokalitě

Webové stránky Facebookové stránky

Extenzivní
Informativní

Informační a komunikační technologie slouží obvykle k poskytování informací i k získávání zpětné vazby. Mohou být využity pro podporu a realizaci některých zmíněných technik. My jsme konkrétně využili webových a facebookových stránek projektu za účelem poskytnutí informací široké veřejnosti o projektu a za účelem propagace projektu, včetně jeho jednotlivých aktivit. Široká veřejnost

Závěrečná konference

Reflexivní
Edukativní/Informativní

Závěrečná konference proběhne jednorázově, a to v závěru projektu, tedy v roce 2021. Obecně je cílem konference prezentace sumarizovaných informací vztahujících se ke stanoveným tématům. Samotná prezentace získaných informací pak neslouží jen k jejich sdílení, ale také šíření, další diskuzi a případné spolupráci. Námi realizovaná závěrečná konference bude vycházet z tématu tříletého výzkumného projektu s názvem Komunitně založené participativní plánování v městském prostoru, jehož cílem je ověřovat možnosti spolupráce s veřejností při plánování městského prostoru, přičemž jako prostor pro experimentální ověřování možných postupů a způsobů zapojení obyvatel do plánování byla vybrána Hlavní třída v Ostravě-Porubě. Výstupů projektu je několik, nicméně tím nejdůležitějším bude metodika, kterou budou moci využít obce, městské části, města či kraje, všichni, kdo chtějí zapojovat občany do plánování veřejného prostoru. Závěrečná konference bude zejména prostorem pro seznámení se s jednotlivými výstupy výzkumného projektu, v neposlední řadě pak prostorem pro diskuzi. Aplikační garanti projektu: Magistrát města Ostravy, Městský obvod Poruba, Moravskoslezský kraj Stakeholdeři a občané zapojení do předchozích fází projektu. Zájemci o danou problematiku z řad akademiků a  studentů FSS OU a FAST VŠB–TUO, laická veřejnost Projektový tým

Reflexivní setkávání
projektového týmu

Reflexivní setkávání projektového týmu probíhalo pravidelně dle aktuálního průběhu a potřeb projektu (jednou za měsíc až dva měsíce; mezitím probíhala rovněž setkání subtýmů projektu). Reflexivní setkávání projektového týmu bylo zaměřeno na prezentaci již realizovaných technik, jejich reflexi ze strany výzkumného týmu, plánování dalších aktivit a dosažení co nejvyšší kvality jejich průběhu a na reflexi limitů výzkumu. Členové projektového týmu

 

[2] Data byla analyzována pomocí tematické analýzy dle Braun a Clarke (2006), kdy proběhlo otevřené kódování dat a následně jejich seskupení do konkrétních témat (tj. obsahově-významových jednotek v datech) na základě jejich podobnosti nebo rozdílnosti. Obsahovou analýzu Braun a Clarke jsme využili, jelikož vychází z konstruktivistických principů práce s daty, která považuje za interpretačně spolu-vytvářená v interakci mezi výzkumníkem a informantem.

[3] V rámci využitých polostrukturovaných rozhovorů byly před samotným interview připraveny okruhy otázek („jádro interview“), které byly následně komunikačním partnerům pokládány a na které se nabalovaly další otázky. V rámci stanoveného předmětu výzkumu se ukázala jako výhoda možnost kombinovat volnou a strukturovanou komunikační výměnu mezi informantem a výzkumníkem a „vytěžit současně maximum jejich výhod“ (podobně viz Miovský, 2006).

[4] V rámci výzkumu byly využity „klasické“ postupy zakotvené teorie, tedy čtyři fáze kódování, jednalo se o: otevřené kódování (tvorba analytických držátek, kódů); záměrné kódování (hledání podobností, výběr „nejužitečnějších“ kódů, „porovnání dat s kódy a kódů s daty“ a propracování kódů); axiální kódování (tvorba koherentního celku, kategorií, které ukazují na vztahy mezi jednotlivými kódy); teoretickou fázi (tvorba teorie, která nám odpoví na výzkumnou otázku) (Charmaz, 2003).